Rožnov pod Radhoštěm - číslo poslední
Číslo poslední - obyčejné slovo s tak obrovským významem. V dřevěném městečku v Rožnově pod Radhoštěm jsem navštívila i zdejší hřbitov. Klidné, tiché místo, které mne nabilo energií. Objevila jsem zde i pár zajímavých náhrobků, které nebylo možné nechat bez povšimnutí.
František Hanus (12.5.1916 Valašské Meziříčí - 2.9. 1991 Praha) - byl český herec a divadelní režisér, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech. Pocházel z Valašska a v souladu s místní tradicí toužil být lidovým řezbářem. V mládí si přivydělával jako dělník na pile, uvažoval o studiu lékařství či přírodních věd. Díky svým umělecky založeným rodičům od dětství rád tančil a zpíval, což nakonec způsobilo, že se po maturitě na gymnáziu dal na uměleckou dráhu. Po absolutoriu studia herectví na pražské konzervatoři v roce 1941 vystřídal postupně řadu menších scén, včetně Divadla Anny Sedláčkové a oblastních divadel, až nakonec v roce 1952 zakotvil ve Vinohradském divadle v Praze, kde setrval až do své smrti.
Čeněk Kramoliš - rodným jménem Vincenc Ambros Kramolišch (7.12.1862 Rožnov pod Radhoštěm - 16.6.1949 Brno) - byl moravský pedagog a prozaik. Vystudoval nižší gymnázium ve Valašském Meziříčí a učitelský ústav v Příboru. Svůj život zasvětil práci ve školství, kromě učitelství vykonával funkci školního inspektora a byl ředitelem dívčí měšťanské školy. Všude, kde pracoval působil také osvětově. Vedl přednášky a besedy. Ve svých dílech se věnoval vesnické a historické tématice, především z Valašska.
Jan Karafiát (4.1.1846 Jimramov - 31.1. 1929 Praha) - byl český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář. Vystudoval základní evangelickou školu, německé gymnázium v Litomyšli a německé evangelické gymnázium v Güterslohu. Po ukončení gymnázia mu byla umožněna teologická studia v Berlíně, v Bonnu a ve Vídni. Během svého života působil jako vychovatel, pedagog, teolog, vikář a farář. Celý život ho trápila náboženská netolerantnost Čechů a nenávist mezi katolíky a evangelíky. Jan Karafiát je znám první českou původní autorskou pohádkou pro děti "Broučci pro malé i velké děti" která vyšla v roce 1876.
ThDr. Vladimír Petřek (19.6. 1908 Hodolany - 5.9.1942 Praha) - byl český pravoslavný duchovní a světec. Vystudoval teologická studia v Srbsku a v Bělehradě. Po studiích byl vysvěcen na kněze. Od počátku druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. Vydával falešné křestní listy pronásledovaným židům, vypomáhal materiálně osobám v ilegalitě. Za tyto činy byl 5.9. 1942 popraven nacisty na střelnici v Praze Kobylisích.